Oouuuuu !

1. května 2011 v 13:57 | Kamča:*) |  Já píšu =)
Takže asi ste si všimli že tu měsíc a několik dní nic nepřibylo. Ano můžete mě uškrtit nebo přizabít. Ale pochopte, teď se pomalu blíží konec školního roku a já mám co dělat abych stáhla známky na ty dobré. Pak je že už US5 neberu tak jako dřív, nejsem do nich zblázněná, neposlouchám je pořád dokola a dokola. A už mi tak trochu došli nápady na povídky. Nebojte se určitě něco přidám jen co mi zase něco naskočí v hlavě a bude se mi to hodit do povídky. Takže se moc omlouvám a doufám že mě chápete. Takže se zatim mějte a doufám že nadále budete navštěvovat můj blog.
Kamča;*
 

Zrádná minulost - 12.díl

28. března 2011 v 17:08 | Kamča:** |  Zrádná minulost
Ahojky holky:) Takže jsem tu opět s dalším dílem povídky Zrádná minulost. Dozvíte se co se stalo po náštěvě Lucyna dědy. Proč sestšička voalal na doktora. Také se dozvíte jak na to bude Richie reagovat. :) Doufám že se vám díl bude líbit. A prosím o komentáře děkuji <3.
A ještě jsem se zmínila že přidám novou povídku, ano dneska ji na 100% přidám, akorát musim vymyslet název:)
Tento díl bude z pohledu Richa.:*
Tak už se radši pusťte do čtení :

Zrádná minulost
12.díl

Ráno jsem se probudil s příjemným pocitem, byl jsem moc rád že jsem se s Lucy konečně usmířil. I kluci na mě viděli že jsem od příchodu z nemocnice šťastnější a veselejší. Před chvilkou jsem vstával umyl se a oblékl se.
Ze zdola už volal Jay že je snídaně. Vyšel jsem z pokoje a zamířil si to do kuchyně. V kuchyni byl zatim jenom Jay a já. Posadil jsem se na moje místo a čekal až mi Jay nandá snídani, přeci jen už se nabídl že ji udělá tak ať ji i nandá pro nás.

,,Jak si dopadl včera u Lucy?" zeptal se mě Jay a usmál se.
,,Skvěle, lepší to už ani být nemůže. Řekla že mi odpouští, ale že pokud ji to udělám ještě jednou tak je konec. Ale jsem fakt rád že se to vyjasnilo a že jsme zase spolu" odpověděl jsem Jayovi.
To mezitim dorazili do kuchyně i ostatní kluci. Jay jim nandal jídlo, pšisedl si k nám a já se s chutí pustil do té výborné snídaně se kterou se Jay tak nadřel.
,,Jay musim uznat že ses překonal, tak výborný palačinky jsem ještě neměl."pochválil mu je Mikel. A my jsme jen přikyvovali.
,,Děkuji vám pánové"odpověděl Jay a zasmál se.
,,Takže co dneska budeme dělat?" optal se Izzy.
,,Já to vidím tak že se budem celej den válet, a nebo můžeme jít do studia nebo svičit chorografii. Můžete si vybrat" řekl Jay. Všichni souhlasili spíše s první variantou. Byl jsem za to i rád aspoň se můžu jít podívat na Lucy do nemocnice.
,,Hele kluci já se půjdu mrknout na Lucy do nemocnice."řekl jsem.
,,Ok, můžu jít s tebou?" otázal se Chris.
,,Proč bys nemohl? Jasně že můžeš." odpověděl jsem na jeho otázku a zasmál se:).

Všichni jsme se sebrali do svých pokojů a já jsem se šel připravit že pojedu do té nemocnice. Když jsem sešel dolů Chris už stepoval u hlavních vchodových dveří.
Chris nastartoval auto a už se jelo směr NEMOCNICE. Když jsme zaparkovali u nemocnice měl jsem takový zvláštní pocit že se něco stalo, ale nechtěl sem to na sobě nechat znát a tak jsem se jenom lehoučce usmál a šli jsem dovnitř. Ve vnitř bylo docela hrobové ticho, což mě udivilo, chápu že je to nemocnice, ale i tak je tu většinou větší hluk než teď.
Došli jsem na Lucy pokoj a zaklepali když se nikdo neozýval vešli jsme do vnitř ,ale Lucy na pokoji nebyla. Dostal jsem docela strach co se jí stalo. Pak kolem nás prošla sestřička tak se jí Chris zeptal kde je Lucy, ta jen odpověděla že je na operačním sále. Chris jí poděkoval a šli jsme si sednout do jejího pokoje.

,,Bude v pohodě uvidíš." začal mě utěšovat Chris.
,,Jo v to taky doufám" odpověděl jsme a jemně se usmál. Ikdyž mi teď moc do smíchu nebylo.
Mlčky jsme čekali než přivezou Lucy ze sálu, uběhli už 4 hodiny a pořád nic. Začínal jsem být čím dál tim víc nervóznější.
Když už to bylo 7 hodin šel jsem najít sestřičku a zeptat se kde je Lucy. Ta se na mě tak nejistě podívala.
,,Za chvíli by ji měli přivézt na pokoj." odpověděla nejistě.
,,Dobře, děkuji." poděkoval jsem a šel zpátky na pokoj.
,,Tak co?" zeptal se hned Chris co jsem zavřel dveře.
,,Prej ji maj za chvíli přivíst."odpověděl jsem a pokrčil rameny. Posadil jsem se zpátky na židli a čekal.
Přemýšlel jsem jestli náhodou nezemřela, ale nad tim jsem nechtěl ani pomyslet. Radši jsem si šel pro kafe. Chris nechtěl tak jsem šel sám. Zrovna mi začal zvonit mobil, podíval jsem se na displej a tam blikalo jméno Jay hned jsem ten hovor přijmul.
,,Tak co jak je na tom Lucy?" optal se Jay.
,,Nevim, teď je na operčnim sále, ale za chvíli by ji měli přivíst." odpověděl jsem.
,,Dobře, doufám že bude všechno Ok, až ji přivezou tak ji pak pozdravuj a hlavně se nevracejte někdy kolem půl noci."řekl Jay. Uslyšel jsem tlumený smích ostatních kluků.
,,Neboj Jay, měj se a zatim ahoj." ujistil jsem ho a zavěsil.

Když jsem se vrátil u Chrise byl doktor a něco mu vykládal. Zrychlil jsem krok ,protože jsem si všiml že je to Lucy doktor.
Chris jen omámeně kíval hlavou, doběhl jsem k nim a zeptal se doktora co je s Lucy.
Doktor se na mě jen smutně podíval. A já jsem se začínal obávat nejhoršího. Co když to Lucy nepřežila?
,, Pane Stringini vaše přítelkyně je ..... ?

Pokračování příště.
Kami:**

Zrádná minulost - 11.díl

26. března 2011 v 12:32 | Kamča:*) |  Zrádná minulost
Takže jak jsem napsala, je tu další díl mé povídky Zrádná minulost. Je pravda že už jsem tenhle díl měla napsaný už měsíc dopředu, ale musela jsem ho přepsat. Tudíž i celou povídku. V tomhle díle se dozvíte kdo stál za dveřmi v nemocnici. Také se dozvíte co se stane Lucy…..! Doufám že se vám tento díl bude líbit:*
A určitě mě potěší nějaký ten komentář♥ Můžete se dát do čtení:

Zrádná minulost - 11.díl

Za dveřmi stál Richi. Docela mě překvapilo že tam stojí zrovna on. Toho bych tu v 10 večer nečekala.
"Ahoj, nevzbudil jsem tě?" Optal se.
"Ahoj, ne stejně jsem nespala" odpověděla jsem.
"Víš asi bych ti měl říct proč jsem přišel" začal .
"Jde o to že už s tou holkou nic nemám, dneska jsem si uvědomil že ty jsi přednější a že tě miluju" řekl a na chvilku se odmlčel.
"To jsi sem přišel jenom kvůli tomu?" Divila jsem se.
"Lucy já vím že jsem si to asi u tebe podělal, ale mě to strašně moc mrzí." Řekl.
"Víš Richi přemýšlela jsem a došla jsem k názoru že ti odpustim. Sice jsem na tebe pořád naštvaná, ale nechtěla jsem tě ztratit úplně" Odpověděla jsem mu.
"Ach Lucy…. Děkuju ti" bylo vidět že se mu ulevilo. Pak nějak stuhl, pomalu se ke mně začal přibližovat až mě nakonec políbil. Neprotestovala jsem, spíš jsem mu pomáhala.
Když se oddálil zadíval se mi do očí.

"Jak to s námi teď vlastně je?" optala jsem se ho.
"Byl bych moc rád kdyby to bylo jako předtím, než jsme odjeli do Německa." Řekl nervózně Rich.
"Já budu taky ráda, ale slib mi že mi to už nikdy neuděláš." Zeptala jsem se s obavami.
"Neboj už ti to v životě neudělám slibuji.!" Řekl Richi vážně.

Konečně je to všechno zase v pořádku, a jsem za to moc ráda. Richi se podíval na mobil a řekl že už je pozdě že by měl jít. Přikívla jsem a políbila ho. Richi mi to oplatil, usmál se a odešel z pokoje.
Zase jsem osaměla, je pravda že s Richim mi čas letí strašně rychle. Už jsem byla docela unavená tak jsem si lehla a pokoušela se usnout.
Když jsem se probudila byla ještě tma, podívala jsem se na hodiny a byly 4 hodiny ráno. Divila jsem se že jsem se probudila takhle brzo, ale už se mi spát nechtělo tak jsem jen přemýšlela. Na pokoji bylo hrobové ticho až mě to děsilo. Je pravda že jsem se bála, jsem na pokoji sama ještě k tomu tma jak v …. Jediný co jsem slyšela je pípání přístrojů.
Z přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře. ( už zase ). Teď jsem si ale nemyslela že to bude Rich. Radši jsem nic neříkala, lehla si a dělala jsem že spim. Slyšela jsem jak se dveře pomalu otevřeli, a že se někdo blížil k mé posteli.
Ikdyž jsem měla zavřené oči cítila jsem že na mě někdo kouká. Tudíž si někdo musel sednout na místo kde předtím seděl Rich. Byla jsem zvědavá kdo to je ,ale zároveň jsem se i bála.
Najednou mě někdo začal hladit po ruce. Leknutím jsem sebou škubla.
Pomalu jsem se podívala na toho dotyčného a vykulila jsem oči, protože přede mnou seděl můj děda. Usmál se na mě, což sem vykulila oči ještě víc.

"Ahoj Lucinko" řekl mile děda. Ale věděla jsem že pod jeho úsměvem se skrývá falešný úsměv.
"Ahoj, co ty tu děláš?" optala jsem se mile.
"Přijel jsem se za tebou podívat, sousedka mi řekla že jsi v nemocnici." Řekl děda.
"Jo tak to je skvělí" odpověděla jsem.
"No a kdy se ke mě vrátíš?" zeptal se. To jsem už nevydržela !
"Ty si jako myslíš že po tom všem co jsi mi dělal se k tobě vrátím? Tak to ani omylem nehodlám zase poslouchat že za smrt rodičů můžu já. Nehodlám taky denně poslouchat to jak na mě řveš a to jak mě mlátíš jen pro svojí zábavu." Zařvala jsem na něj to co jsem měla na srdci.
"Laskavě na mě neřvi holčičko, ty mě budeš poslouchat. A když ne víš co tě čeká." Vyhrožoval mi.
"Tss. To si jenom myslíš" zařvala jsem na něj hnusně. To už děda nevydržel a dal mi pěstí.

Pak po druhý, po třetí, a nakonec mi dal velkou ránu do břicha. Musela jsem se za břicho chytit, protože to strašně bolelo.
Pak se děda zvedl otočil se a odešel pryč z pokoje. Nezapoměl ještě přihodit úsměv. Pak přiběhla sestřička a řvala na doktora. Ale to už jsem měla černo a tmu před očima…!

Pokračování příště.
Kami:*
 


Dotaz:

26. března 2011 v 11:11 | Kamča:*) |  Já píšu =)
Takže ahoj holky:) Včera jsem začala psát novou povídku je samozřejmě o Us5. Nemám ještě název, tak se chci jen zeptat, chcete abych ji přidala na blog?:O Přidala bych úvod+ první kapitolu. Napište do komentářů jestli má vůbec cenu ji sem přidávat♥ Děkuju.
A další díl povídky Zrádná minulost přidám ještě dneska. Nevim přesně jestli teď, ale do večera ji tu máte 100%.
Zatim se mějte krásně.
Kamča:*

Zrádná minulost - 10.díl

9. března 2011 v 15:03 | Kami:* |  Zrádná minulost
Konečně jsem se dokopala přidat nějakej ten díl na blog. Doufám že se vám to bude líbit. V posledním díle se odehrávalo že Lucy postřelili a zase leží v nemocnici.
Tak už nevim co k tomu napsat. Radši se dejte do čtení. A prosím o komenty <3 ;**. Tento díl bude z pohledu Lucy.

10.díl Zrádná minulost
Pomalu jsem se začínala probouzet. Už jsem otevírala oči ,ale jakmile mi do nich uhodilo denní světlo musela jsem je rychle zavřít. Po 5 minutách jsem to zkusila znova ,pomalu jsem je otevřela a začala si zvykat na to prudké světlo. Když jsem se rozkoukala a rozhlédla jsem se po pokoji bylo mi jasné že ZASE ležím v nemocnici. Byla jsem na pokoji sama což jsem byla ráda. Aspoň mám klid na přemýšlení. V hlavě se mi honilo tolik otázek na které jsem nedokázala odpověděť. Třeba to jestli se klukům nic nestalo ,nebo jestli ty dva idioty co mě postřelili už chytili. Z mého přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře.
"Slečna se nám už probudila. Jak se cítíte?"Otázal se mě doktor.
"Bolí mě hlava a břicho ,doktore co se vlastně stalo?" Zeptala jsem se.
"No přivezli vám sem s těžkým poraněním břicha. Měla jste velké štěstí ,kdyby jste přijela o 10 minut později mohla jste bý mrtvá."odpověděl doktor.
Koukala jsem na něj jak na cvoka který pustili ze cvokárny.
"Teď vám uděláme pár vyšetření ,aby jsme zjistili jestli se to lepší"řekl mi doktor a už mě vezli kamsi z pokoje.
Po 2 hodinách mě přivezli znova na pokoj. Šok pro mě bylo že tam seděli kluci. Ano i Richie. Docela mě překvapilo že tu není ta holka.
"Takže sestřička vám za chvíli přinese léky na bolest hlavy"řekl doktor a ještě konroloval přístroje.
"Dobře doktore ,děkuji."odpověděla jsem a mile se usmála.
Když doktor odešel panovalo v pokoji ticho ,které prolomil Jay.
"Tak co jak se cítíš?"zeptal se.
"Jde to ,akorát mě bolí hlava"odpověděla jsem.
"Uvidíš uzdravíš se rychle."Povzbudil mě Mikel.
"Jo to doufám ,co tu vlastně chcete?"otázala jsem se.
"Přišli jsme se na tebe podívat ,Richi už to nemohl vydržet."řekl Izzy.
"Hmmm"odpověděla jsem suše.
"Lucy já se ti omlouvám ,neudělal jsem to schválně."řekl Richie ,který byl do teď zticha.
"Proč mi to říkáš? Mě je to už jedno"odpověděla jsem mu hnusně.
"Lucy odpusť mi to prosím. Poslední šanci prosím."udělal na mě ty jeho oči. Tak moc ráda bych mu odpustila ,ale nebyla jsem si jistá. Mohl by mi to udělat znova a co potom?
"Rozmyslim si to"odpověděla jsem mu nakonec.
"děkuju"ulevil si Richi. Ale i přesto na něm bylo poznat že se bojí.
" No nic mi půjdem a zítra se tu u tebe zastavíme"Řekl Chris ,který celou dobu ani nepromluvil.
"Jo v poho"řekla jsem a usmála se.
Kluci se rozloučili a odešli. Richi se na mě ještě podíval a v jeho očích bylo vidět že doufá že mu odpustím.
Pak už jsem byla na pokoji sama ,což mě nudilo ,neměla jsem si s kým povídat atd.
K večeru přišla sestřička dala mi prášek a odešla.
Bylo teprve půl 6 a já neměla co dělat. Tak jsem si vytáhla časopis a četla si. Po půl hodině mě to přestalo bavit.
Začala jsem přemýšlet nad Richiem. Kdybych mu odpustila tak si nebudu jistá jestli mi to neudělá znova. Zase kdybych mu neodpustila ztratim ho a už ho nikdy neuvidim ,možná jen tak v televizi. Ale to jsem nechtěla ,rozhodla jsem se že mu odpustím. Tohle přemýšlení mi zabralo 2 hodiny ,ani mi to tak nepřišlo.
Asi bych měla jíst spát. Spolkla jsem si prášek co mi tu nechala sestřička ,zachumlala se do deky a pomalu usínala.
Najednou jsem slyšela klepání na dveře. Bylo mi divné kdo by tu v 10 hodin otravoval.
Nic jsem neříkala ,ale měla jsem docela nahnáno kdo to může bejt. Když se dveře otevřeli stál tam ..........!
Pokračování příště.
By Kami:**

Zrádná minulost

4. března 2011 v 19:17
Prosím ,hlasujte.
Děkuju:)

Po dlouhé době.

4. března 2011 v 19:10 | Kamča:*) |  Já píšu =)
Ano po dlouhé době se ozývám. Musím vám říct že jsem pěkně zlenivěla. Myslim co se týče blogu.
Nejsem schopná přidat ani blbej článek o tom co dělám:). No jelikož jsem teď měla týden prázdniny tak jsem byla pořád venku ,ve městě nebo někde ,hlavně ne u počítače.
Pokusím se dneska aspoň něco málo přidat.:)
A když takhle odbočím jak vám jde škola?:O Musím říct že poslední týden ve škole mi šel dobře.
Doufám že i nadále navštěvujete můj blog. Děkuju vám.
Kamča:*)

Kam dál